Smysl architektonických soutěží

Kvalitu architektury markantně ovlivňuje paradox dnešního světa, kdy veřejný sektor odmítá na své zakázky uplatňovat princip architektonických soutěží. V prostředí prolezlém korupcí se tomu asi nelze divit, neboť forma soutěže riziko korupce značně snižuje. Dobrá veřejná správa by proto měla dbát na to, aby byly její stavební zakázky řešeny výhradně prostřednictvím architektonických soutěží. Nutno však podotknout, že mnohdy narychlo vypsaný dotační titul z EU zvyšuje časovou tíseň, svazuje veřejné správě ruce, a tím devalvuje i kvalitu architektury.

Ve středu 9. října 2012 proběhla v Litoměřicích komentovaná prohlídka Jiráskových sadů s autory jejich rekonstrukce. Projekt na rekultivaci parku vzešel z veřejné architektonické soutěže, podporované nadací Proměny.  Celý proces obnovy parku se od počátku vyznačuje nadstandardní komunikací s občany a je zdařilou ukázkou, jakým způsobem zadávat veřejné zakázky. Pro porovnání poukažme na druhou stranu spektra, a to např. na nedávnou rekonstrukci gotického hradu a jeho adaptaci na „svatostánek českého vinařství.“ O autorech rekonstrukce, jejíž kvalita je velmi diskutabilní, se nikde nic nedozvíme. Můžeme si jen domýšlet, zda stošedesátimilionová investice z veřejných peněz byla smysluplně využita a bezezbytku uplatněna. Ke komentáři architektonické kvality této rekonstrukce se ještě někdy vrátíme, nyní se ale pojďme věnovat hlavnímu tématu, které v poslední době nabývá na intenzitě.

Litomyšlský zázrak

V porovnání s Litoměřicemi zhruba poloviční, avšak názvem podobné město Litomyšl, je mekkou české architektury. Zatímco podle výzkumu Centra kvality bydlení se v Litomyšli vyskytuje asi třicet kvalitních ukázek současné architektury, v Litoměřicích se za posledních dvacet let nepostavila ani jedna stavba, která by stála za zmínku. Mezi architekty se hovoří o „litomyšlském zázraku“. Jak je to možné? Na počátku devadesátých let měla Litomyšl štěstí na osvícenou politickou reprezentaci, která začala cíleně budovat odbornou strukturu úřadu, zvát významné architekty a hlavně započala organizovat architektonické soutěže. První výjimečné realizace ověnčené řadou cen iniciovaly vznik dalších kvalitních staveb, které se „snow ball efektem“ daří v Litomyšli stavět dodnes. Kultivovaní obyvatelé si zvykli na jistý standard stavebních řešení a vyžadují tuto kvalitu již automaticky.

Nedávno byla sepsána několika významnými architekty tzv. Litomyšlská výzva. Obsahuje dva stručné body:

1. Vyzýváme politiky na všech úrovních, aby kvalita architektury veřejných staveb se stala předmětem jejich zájmu a byla zařazena do politických programů jejich stran. Vždyť jedině osvícení politikové mohou formulovat zadání pro vznik dobré architektury.

2. Vyzýváme profesní organizace, aby se vehementně zasazovaly o nejvyšší kvalitu všech typů soutěží, které vedou k zadávání veřejných stavebních zakázek. Vždyť je to jejich hlavním posláním.

Více o výzvě zde nebo zde

Stejné úsilí začala věnovat soutěžím i pražská radnice. Pilotním projektem se nyní stává soutěž na obnovu ostrova Štvanice (více zde). Na tomto místě však nutno připomenout např. kauzu soutěže na Národní knihovnu, která skončila fiaskem a namísto diskuze nad kvalitou architektury nastoupil bezostyšný politický boj, v němž o architekturu šlo až na posledním místě. Kvalita soutěže – a koneckonců i kvalita architektury jakožto nejviditelnější odraz své doby – je přímo závislá na vyzrálosti demokracie a připravenosti celé společnosti. Ale to už je jiný příběh…

Co je to ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ

Architektonická soutěž je nejobjektivnější a nejtransparentnější způsob zadání zakázky na stavbu domu, územní studii, rekonstrukci nebo úpravu veřejného prostoru. Je to způsob běžně uplatňovaný po celém světě a není nový ani u nás. Architektonické a urbanistické soutěže byly vyhlašovány dávno v minulosti, aniž k něčemu takovému nutil investory nějaký předpis. U zrodu soutěží stáli mimořádně kultivovaní klienti, nespokojení s omezenými možnostmi osobních kontaktů a známostí, hledající nápady a náměty za horizontem úzkého okruhu jim známých architektů. S rozvojem demokratických forem správy státu se soutěžení stalo obecným principem, jak zadávat na základě co nejobjektivnějšího posouzení zakázku z veřejných prostředků. Z tohoto důvodu se prakticky nepřetržitě užívá architektonických soutěží pro řešení věcí veřejných po dobu téměř dvou století. Soutěže postupně pronikly i do soukromého sektoru a dnes jsou v něm paradoxně využívanější než v sektoru veřejném. Používají se obvykle při uskutečňování větších a nákladnějších záměrů, jejichž obtížnost řešení občas vyžaduje konat i více kol soutěží, během kterých představa a záměr postupně uzrávají. Lze však jimi řešit i úkoly naléhavé. Největší výhodou soutěží je vysoká kumulace nápadů a tvůrčích přístupů, z nichž je možné vybírat.

V současnosti je nejčastějším typem soutěž veřejná-anonymní, do které se může přihlásit každý architekt. Soutěž však může být i neanonymní, resp. vyzvaná, kdy je k účasti vyzván již předem otipovaný okruh soutěžících. Takový postup se uplatňuje zejména v případě specifického zadání (to byl i případ Jiráskových sadů, kdyby bylo potřeba oslovit vybrané krajinářské architekty). Existuje i typ anonymní vyzvané soutěže, který kombinuje obě shora uvedené varianty – část architektů je vyzvána k účasti, jakýkoliv architekt či tým se může přidat a hodnocení všech návrhů probíhá anonymně. Podle účelu soutěže se soutěží mohou zúčastnit buď všichni zájemci včetně studentů (většina ideových soutěží) nebo jen autorizovaní architekti (projektové soutěže) – to v případě, že vítězem by se měl stát budoucí zpracovatel projektové dokumentace.

U všech typů soutěže platí, že vítěze vybírá porota, která se skládá z odborné části a ze zástupců zadavatele, kteří mají právo dohlédnout na výběr projektu vyhovujícího jejich představě. Většina poroty je však na zadavateli vždy nezávislá, čímž je zaručena i nezávislost rozhodování. Tento způsob může využít každý potenciální vyhlašovatel soutěže, především však zadavatelé veřejných zakázek, kteří tak nemusí využívat běžná obchodní výběrová řízení, kde se vybírá jen podle ceny, referencí, finančního obratu nebo velikosti pojištění dané firmy. Naopak se pro investora otevírá naprosto zásadní možnost seznámit se s estetickým, dispozičním, funkčním i konstrukčním řešením požadované stavby, do níž hodlá investovat. Investor má tudíž možnost vybírat při vypsání architektonické soutěže podle poměru ceny a kvality návrhu stavby. Od samého počátku má šanci po celou dobu kontrolovat proces vzniku, realizace i provozu stavby a zamezí tak případnému navýšení nákladů, či dokonce korupci.

Příprava soutěže je sice pracnější, zdlouhavější a finančně náročnější, ale na rozdíl od klasického výběrového řízení zaručuje výběr skutečné kvality, která odpovídá požadavkům klienta. Nehledě na to, že porota by měla chápat hodnocení soutěžních návrhů komplexně, a tedy přihlížet i k ekonomickým a trvale udržitelným aspektům architektury. I když může architektonická soutěž proces výběru a realizace návrhu prodražit, opravdová kvalita často zaručí lepší návratnost investice v rovině fyzické, provozní i morální životnosti stavby. Investice času a peněz do soutěže se vyplatí už jen proto, že výsledná stavba bude stát minimálně několik desítek, možná stovek let.

Smyslem a posláním soutěží je tedy především klientova snaha nalézt takového architekta, jehož profesní i lidský názor je svým výrazem klientovi nejbližší, dále snaha architektů poměřit svou profesní zdatnost a kvalitu s jinými kolegy za podmínek vzájemně srovnatelných a při posuzování nezávislými odborníky, a v neposlední řadě klientova snaha účelně a úspěšně zadat zakázku a tomu odpovídající snaha architektova zakázku získat.

Na regulérnost soutěží dohlíží Česká komora architektů. V případě nesrovnalostí či podezření na možnost manipulace je soutěž prohlášena za neregulérní a autorizovaní architekti by se jí neměli zúčastnit.

Obecně lze říci, že čím více staveb bude postaveno na základě regulérní architektonické soutěže, tím víc vznikne kvalitní architektury, která u klasických výběrových řízení, kdy rozhoduje pouze finanční stránka věci, nemá šanci na uplatnění. Paradoxem zůstává, že po soutěžích dnes volají pouze sami architekti, což mezi ostatními vyvolává nedůvěru. Architekti jsou totiž masochisti, ochotní pro obecný nárůst kvality architektury vzájemně poměřovat síly a zdarma investovat nemalou energii do návrhu, jehož šance na realizaci může být třeba jen 1:100.

Shrnutí

(převzato ze spřáteleného projektu CBArchitektura)

Architektonická soutěž přináší konkrétní návrh stavby

Pokud zadavatel zvolí jiný způsob zadání zakázky než architektonickou soutěž, nemůže si před vybráním projektanta prohlédnout návrh, protože jiné způsoby výběrového řízení nedovolují předložení konkrétního návrhu řešení stavby.

Architektonická soutěž vybírá více různorodých řešení

Vyhlašovatel má možnost prostudovat, porovnávat a vybírat z většího množství řešení zaslaných soutěžícími. Návrhy tak získá za stejné nebo jen mírně zvýšené vstupní náklady připravené na projektovou přípravu stavby.

Architektonická soutěž je transparentní a kontrolovatelná

Od vypsání soutěže až po zadání zakázky je možno kdykoliv kontrolovat proces včetně rozhodování poroty a odůvodnění jejího výběru. Proto považuje Česká komora architektů architektonickou soutěž za transparentní a nejúčinnější způsob zadání veřejné zakázky na návrh stavby.

Kritériem pro hodnocení není pouze cena, ale poměr ceny a kvality

Jakákoliv soutěž je konkurenčním bojem a měla by automaticky vést k nejlepšímu výsledku, v tomto případě i k nejlepšímu poměru mezi cenou a kvalitou. Kvalita je chápána jako ucelená harmonie stavby – architektura – soulad funkčnosti, hospodárnosti, trvanlivosti, technické vyspělosti, investiční a provozní náročnosti, krásy …

Architektonická soutěž má nezávislou odbornou porotu

Odbornou porotu si skládá vyhlašovatel sám ze svých zástupců (závislých členů poroty) a z nadpoloviční většiny nezávislých odborníků (autorizovaných architektů). Porotci pomáhají vyhlašovateli definovat jeho požadavky při sestavení soutěžních podmínek a hodnotí soutěžní návrhy. Porota funguje nezávisle a zpracuje odborný posudek.

Architektonická soutěž optimalizuje proces a může snížit náklady na projekt i provedení stavby

Je-li zadání soutěže správně nastaveno, pak může kvalitní projekt, který ze soutěže vzejde, přinést značné úspory při navazující projektové dokumentaci, provedení stavby i provozu budovy. Součástí soutěžních podmínek mohou být také požadavky na nízké investiční i provozní náklady výsledné stavby, které pak musí soutěžící při hledání řešení respektovat.

Architektonická soutěž nabízí rovné šance pro všechny účastníky

Architektonická soutěž nemá žádná diskriminační kritéria a soutěžící mají rovná práva. Soutěžení a srovnání s prací ostatních navíc přispívá k profesnímu růstu architektů.

Po ukončení architektonické soutěže jsou výsledky včetně jmenovitého hlasování zveřejněny, zároveň je uspořádána výstava a vydán katalog, případně jsou výsledky zpřístupněny na webu. Zprávy o výsledcích soutěže přitahují občany a jsou nejen nejlepší reklamou pro projekt a dobrou vizitkou politiků, ale usnadňují budoucí projednávání jednotlivých projektových fází stavby v případech sporných investic.

Zdroj: Sborník ČKA Architektonické soutěže 2010. Zájemci o uspořádání soutěže či bezplatné konzultace v oblasti zadávání veřejných zakázek mohou kontaktovat Pracovní skupinu pro soutěže ČKA.

Psáno pro Litomerice-Leitmeritz.net a Liberec-Reichenberg.net

 

Příspěvek byl publikován v rubrice architektura a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.