Rozhovor Filipa Landy s rakouským architektem Stefanem Martem

Stefan a Bernhard Marteovi patří bezesporu k nejvýznamnějším rakouským architektům současnosti. Budovy této bratrské dvojice se vyznačují smyslem pro abstrakci, redukcí forem a zvláštním skulpturálním jazykem. Kromě řady drobnějších staveb se bratři podíleli na návrhu několika objektů, které lze směle zařadit do kategorie městské infrastruktury. Mladšího z bratrů, Stefana, jsme se ptali na konkrétní aspekty realizace infrastrukturních staveb, ale i obecně na způsob tvorby ateliéru Marte.Marte. Nemohli jsme vynechat ani otázku po důvodech vzniku vysoce kvalitní a oceňované architektury ve Vorarlbersku.

Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Janem Horovými 

ORA – Originální Regionální Architektura – je znojemský ateliér Jana a Barbory Horových a Jana Veissera. Během velmi krátké doby vstoupil ve známost díky úspěšným realizacím, které byly publikovány v tuzemských i zahraničních médiích. Manželé Horovi zároveň od minulého roku vyučují na Fakultě architektury VUT v Brně. Sami přitom studovali v Praze a Liberci, absolvovali teprve před čtyřmi lety. Podle jejich názoru je práce architekta především o komunikaci a architekturu lze považovat za humanitní obor. V architektonickém školství je pak zanedbávána zejména profesní etika. Nejen o tom je následující rozhovor.

V různých koutech Evropy i světa existují instituce, jež se snaží zprostředkovat architekturu široké veřejnosti, ať už celonárodně, nebo lokálně v regionech a městech. U nás žádnou instituci, kterou bychom mohli směle nazvat centrem české architektury, nemáme. Podobnou úlohu na sebe přebírají různé aktivistické organizace, které se ale potýkají s finančními, personálními nebo legislativními limity. Nás však v tomto čísle časopisu ERA21 zajímají především instituce začleněné do oficiální struktury státu nebo samosprávy.

Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Boháčem, Petrem Hlaváčkem, Adamem Gebrianem a Eugenem Liškou

CAMP [kemp] je zkratka názvu nového Centra architektury a městského plánování při Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), jehož posláním je zlepšovat podobu veřejné debaty o urbanismu a architektuře metropole. O smyslu a programové náplni centra jsme hovořili hned se čtyřmi jeho aktéry: bývalým a současným ředitelem IPR Praha a dvěma spoluautory celkové koncepce.

Na posledním Otevřeném think tanku architektů (OTTA) organizovaným ČKA na téma Architektura a společenské vědy mimo jiné zaznělo, že jedním z problémů dnešních architektů je nedostatečná znalost teorie a související literatury. Mnohdy jim prý chybí širší společenský základ a schopnost správně užívat jazyk, což nelze neustále omlouvat výlučností architektonické profese.

Celý příspěvek →

Na athénské agoře symbolizovala demokratický střed kruhová stavba Tholos, v níž bylo Prytaneum, tj. sídlo senátorů athénské rady. Ve dne v noci bylo v Prytaneu přítomno aspoň sedmnáct senátorů, aby mohli reagovat na jakoukoli naléhavou potřebu veřejného zájmu. Od 6. století př. n. l. se Tholos stává politickým středem evropského města. Středová pozice politického dění umožnila přístup všem rovnocenným občanům. Možnost rovnoprávnosti, symbolizovaná centrálním náměstím a veřejnou rozpravou, do sebe pojala nejrůznější zájmy pomocí nenásilného přesvědčování. Právně viděno, obecní střed nepatří nikomu privátně, ale všem společně. Nápisy „jsem hranice agory“ na Areopagu oddělovaly veřejný prostor od soukromých pozemků a tvořily hranici, za kterou nesměli vstoupit občané zbavení politických práv. Historie klasického Řecka a republikánského Říma se přitom shoduje v jednom: zanikne-li obecní funkce středu, privátní zájmy vytvoří despocii jednotlivce nad prostorem polis, jenž tím ztratí schopnost symbolizace společné věci (res publica).

Celý příspěvek →

Ačkoli jsme se na Prahu původně nechtěli zaměřovat, odvolání ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Petra Hlaváčka dne 20. září tohoto roku a následný odchod téměř celého týmu připravujícího metropolitní plán (MPP) daly vzniknout situaci, kterou v čísle o roli městského architekta nelze ignorovat.

Celý příspěvek →

Rozhovor Filipa Landy s architektem Markem Janatkou

Chrudim je druhým největším městem Pardubického kraje a její historie sahá do 13. století. Dnes je součástí hradecko-pardubické aglomerace a trvale zde žije přes 23 000 obyvatel. Centrum města je památkovou zónou. Marek Janatka se v roli městského architekta již šestým rokem snaží o kultivaci zdejších veřejných prostranství. Má za sebou i uspořádání úspěšné architektonické soutěže o návrh Vzdělávacího a návštěvnického centra Podhůra, které by mělo sloužit jako vstupní brána do CHKO Železné hory. Kromě práce pro Chrudim se dlouhodobě věnuje i osvětové činnosti. Spolu s Václavem Zůnou je autorem studie Návrh řešení instituce městského architekta v Brně, která poskytla ucelený pohled na problematiku funkce městského architekta v ČR a stala se podkladem pro vznik Kanceláře architekta města Brna.

Diskuze Filipa Landy s Pavlem Hniličkou, Jakubem Filipem Novákem a Filipem Tittlem

O fenoménu kompaktního města, suburbanizaci, o bydlení ve městě a měřítkách kvality života, o výstavbě ve městě, stavební legislativě a nekonečné kauze Pražských stavebních předpisů, o politice a také o tom, jak oni sami bydlí a jaké stavby považují ve městě za kvalitní, jsme diskutovali se třemi architekty, urbanisty, odborníky v oblasti plánování měst.

Recenze přístavby tiskárny Karmášek v Českých Budějovicích

Soused s cigaretou se dívá z otevřeného plastového okna osazeného do polystyrenem obalené fasády protějšího domu a nevěřícně kroutí hlavou, co se to na dvoře tiskárny zase děje. Za pomoci autojeřábu zde probíhá instalace masivního stolu, jehož konstrukce je svařena z ocelových U-profilů. Stůl a strom – dva prvky, které ovládnou vnitřní dvůr sloužící při společenských akcích jako exteriérový foyer nové galerie přistavěné k budově tiskárny a nakladatelství Karmášek.