Krajina zasažená činností člověka. Krajina exploatovaná, tj. využívaná i zneužívaná, obdělávaná i vykořisťovaná, krajina přetvořená, post-krajina. Upínáme svou pozornost do míst, kde člověk zanechal výraznou stopu a kde přichází cílená obnova. Co nás k této obnově vede? Výčitky svědomí, vzpomínky na minulost, hospodářský profit, touha po obytnosti a kráse?

Zkoumáme strategie obnovy krajiny se zátěží, která může mít ekologický, ekonomický i socio-kulturní původ a k jejímuž odstranění používáme různé nástroje. Pro post‑těžební, post‑industriální či post‑agrární krajinu se snažíme najít nové plnohodnotné hospodářské či rekreační využití, do post‑vojenské krajiny navracíme divoké koně a zubry, vysídlenou krajinu v pohraničí oživujeme pomocí happeningů nebo landartových instalací.

Rekultivace je vzhledem k aktuálním proměnám krajiny velkým tématem. Často stojí nemalé prostředky a trvá desetiletí až staletí. Ani rozloha rekultivovaných území není zanedbatelná. Například soustava jezer vzniklých hydrologickou rekultivací severočeských dolů bude mít šestkrát více vody než nádrž Lipno, vojenský újezd Ralsko je dle katastrální výměry de facto čtvrtou největší obcí ČR. Podobných příkladů najdeme více.

Fenomén exploatace krajiny však není nový – člověkem je dnes přetvořena téměř celá Země. A jak pro náš časopis tvrdí doyen české rekultivační školy Stanislav Štýs, krajinu nelze zničit, ale pouze přetvářet k horšímu, či lepšímu.

Máme se tedy snažit za každou cenu krajinu rekultivovat, nebo je lepší ponechat ji ladem? Co má obnova krajiny společného s architekturou a jakou roli v ní hrají architekti?

Psáno jako editorial pro ERA21 03/2015 Post-krajina