Duše chataře

Fenomén druhého bydlení – neboli v Česku tolik oblíbené chataření a chalupaření – mi byl až donedávna poměrně vzdálený. V dětství naše rodina žádnou chatu ani chalupu nevlastnila, ponechám-li stranou polorozpadlou boudu na nářadí na zahradě pár kilometrů od mého rodného města. Prázdninové pobyty suplovala babička ze zapadlé vísky uprostřed lesů Českého středohoří a bratranci přijíždějící vždy na několik letních týdnů z Moravy.

Můj pohled na rekreační objekty se změnil ve chvíli, kdy jsem poznal svou ženu, která naopak měla dětství spojené s trávením volného času hned na několika chatách. Postupně jsem začal této víkendové či prázdninové aktivitě rozumět. A nejsem v redakci ERA21 sám – pokud se začtete do editorialu minulého čísla, všimněte si medailonku mé kolegyně chalupářky.

V přepočtu rekreačních chat na jednoho obyvatele zaujímá Česko údajně první místo na světě. O svých majitelích říkají tyto objekty mnoho. Odrážejí společenské vztahy, vyprávějí o jejich vkusu či vzdělání. V zahraničí je snad nejznámějším příkladem chata filozofa Martina Heideggera v Todtnaubergu, o níž napsal pojednání Adam Sharr (Heideggers Hut, MIT Press, 2006, česky Heideggerova chata, Archa, 2013). Známý je také Le Corbusierův dřevěný Cabanon na riviéře nedaleko Monaka, zřejmě nejmenší stavba, jež se kdy dostala na seznam UNESCO. 

Chaty se málokdy stávají předmětem profesionálního architektonického návrhu; většinou je chatař architektem sám sobě. V poslední době se však u nás objevuje čím dál více drobných objektů, které – při zachování skromnosti a svépomocného přístupu – nesou evidentní stopu promyšlenosti návrhu od architekta. Několik jich v tomto vydání časopisu ERA21 představíme.

Co je malé, to je hezké

Kromě chatek a útulen jsme se rozhodli zmapovat i další typologie malého měřítka, jako jsou lávky, vyhlídky, ale i drobná sakrální architektura, která je od nepaměti důležitou součástí naší krajiny, jíž dnes – často skrze soukromé investice – navrací kdysi ztracené významy. Jak ve svém článku píše Michaela Hečková, jde o malou architekturu s velkými příběhy. A náležitou pozornost jí věnují i renomovaní architekti, protože pochopili, že není malých rolí.

Po dvou náročných tématech jsme se rozhodli připravit pro vás odpočinkovější letní čtení, v němž se pokusíme ukázat drobné objekty napříč naší zemí i napříč typologiemi. Může posloužit jako bedekr pro prázdninové cestování, které jsme si – na rozdíl od rekreování se na svých chatách – během pandemie nemohli dopřát.

Psáno pro časopis ERA21 #03/2021