Rozhovor Filipa Landy s Petrem Kroppem
Útvar hlavního architekta v Košicích funguje v různých organizačních obměnách už více než půl století. Novou etapu započal v roce 2021, kdy se hlavním architektem stal Petr Kropp, odborník s mezinárodním renomé. Hovořili jsme s ním o plánech a ambicích druhého nejlidnatějšího města na Slovensku, o současných urbanistických projektech i o tom, jak využít potenciálu místa, které je vstupní branou do Evropské unie a dnes poměrně třaskavým rozhraním mezi Východem a Západem.
Hlavním architektem Košic jste tři roky. Mohl byste nastínit, s jakou vizí jste na tuto pozici nastupoval a jak se ji daří realizovat?
Příští rok to bude už 60 let, co Útvar hlavního architekta (ÚHA) nepřetržitě ovlivňuje rozvoj Košic. Je pro mě profesní ctí převzít štafetu od mých předchůdců a tvořit další příběh druhého nejlidnatějšího města Slovenské republiky, posílit koncepci jeho systémového rozvoje a ověřovat scénáře pro zajištění prosperity v budoucích dvaceti až třiceti letech. Je důležité, aby se mně svěřený útvar odborně rozvíjel a byl především kreativní a iniciativní odbornou institucí v oblasti soudobého městského plánovaní, která bude sloužit svému městu a bude také vyhledávaným perspektivním pracovištěm pro architekty, urbanisty, městské inženýry, dopravní specialisty, krajináře, analytiky, geografy, moderátory a další. Městské plánování je týmová disciplína.
Myslím, že se určité moje představy začínají pomalu naplňovat. K jejich promítnutí do fyzického obrazu Košic nás samozřejmě čeká ještě dlouhá cesta – urbanismus není ze své podstaty rychlá disciplína –, ale první strategické kroky byly učiněny.
Nejdůležitějším současným úkolem je pro nás dopracování nového územního plánu. Jde o proces, který byl zahájen dlouho před mým příchodem do Košic – už v roce 2014 –, ale po představení konceptu návrhu byl proces pořizování na více než tři roky přerušen a teprve koncem roku 2022 se nám společně podařilo získat od městského zastupitelstva mandát, aby se dopracování plánu zhostil náš útvar. Přijde mi logické, aby si jeden z klíčových a komplexních dokumentů město tvořilo a spravovalo samo skrze svou odbornou instituci.
Vedle vlastního obsahu územního plánu klademe velký důraz na systémové vyhodnocování aktuálních dat, práci s geoinformačním systémem a také na informovanost veřejnosti – participaci. Převzali jsme komunikační platformu Plán pro Košice, která vznikla původně dobrovolnicky při zveřejnění konceptu v roce 2017. Zásady komunikace a zapojení veřejnosti pro období 2023–2025 nám pomohl navrhnout a během procesu postupně realizovat kolektiv Spolka. V současné době jsme ve fázi vypořádání připomínek, kterých dorazilo více než 1 700, a pevně věřím, že v budoucím roce 2025 se nám podaří tento ambiciózní územní plán odpovídající evropským standardům plánování měst předložit zastupitelstvu ke schválení.
Dalším strategickým záměrem celoměstského významu, který ÚHA realizuje, je územní studie na nové městské centrum v okolí řeky Hornádu. Krátce před mým nástupem na pozici hlavního architekta se politické vedení města rozhodlo vypsat urbanisticko-
-architektonickou soutěž pro část území o výměře 124 hektarů nedaleko historického centra Košic, které by se z průmyslové oblasti mělo proměnit v novou uhlíkově neutrální čtvrť s bydlením, úřady a službami pro obyvatele z celého Košického kraje. Šlo zřejmě o nejvýznamnější urbanistickou soutěž na Slovensku od vzniku samostatné republiky. Vítězný návrh vzešel od českého studia gogolák + grasse a koncept studie je dnes také jedním z podkladů pro území plán.
Situace v oblasti územního plánování na Slovensku nám v mnohém připomíná Českou republiku před nějakými deseti patnácti lety, kdy se začaly vypisovat urbanistické soutěže a objevila se jakási touha hledat nové vize měst, snaha vstoupit do jejich plánování silným impulzem a rychlými kroky vpřed. Na Slovensku vše začalo nástupem architekta Matúše Valla na pozici primátora Bratislavy, v poslední době se objevují různé rozvojové vize, např. pro Nitru, Trenčín, Trnavu nebo obec Bernolákovo. Vnímáte tuto situaci podobně?
Neznám až tak důkladně situaci v jiných slovenských městech, ale na základě své košické zkušenosti si myslím, že takové tendence tu jsou. Už jenom fakt, že jsem byl vedením města povolán a byla mi svěřena tak významná funkce, je pozitivním signálem svědčícím o úmyslu města rozvíjet činnost ÚHA. Cítím v rozhovorech s panem primátorem i s ředitelem magistrátu odhodlání, čímž nemyslím jen nějaké povrchní nadšení, ale skutečnou vůli pohnout s městem k lepšímu.
Na druhou stranu vnímám některé byrokratické a legislativní překážky, jež je třeba překonávat. Určitou výzvou je i fakt, že koncept územního plánu, který nyní dopracováváme, vznikl už před několika lety. Spadá tedy pod starou legislativu, ale my se i přesto snažíme, aby vyhověl legislativě nové. Od 1. dubna 2024 na Slovensku platí novela stavebního zákona, nicméně metodika se teprve tvoří a na mnoho praktických otázek se hledá odpověď. Což platí i pro vydávání závazných stanovisek a další územněplánovací činnosti.
Cítíte ve vašem konání podporu města, respektive jeho politické reprezentace?
Jak už jsem uvedl, politické vedení města nás podporuje a fungující ÚHA vnímá jako jeden z klíčových odborů magistrátu, který zajišťuje perspektivní budoucnost Košic. Musíme ještě posílit naši operativu, abychom získali objektivní uznání u širší i odborné veřejnosti a u městských částí. V rámci komunikace územního plánu jsme se snažili cíleně posilovat soudržnost města, protože v DNA městských částí je zakořeněna jistá izolace vlastních zájmů na úkor celku.
Jak komunikujete s veřejností? Daří se vám ji zapojovat do procesu plánování?
Komunikace patří k nejdůležitějším činnostem útvaru. Když jsem přišel do Košic, komunikace ÚHA se omezovala jen na povinné zveřejňování záměrů na úřední desce nebo projednávání územněplánovací dokumentace dle platné legislativy. Na základě své předchozí zkušenosti z Karlových Varů jsem se snažil klást důraz na systémovou komunikaci hned od začátku, protože když zakládáte novou organizaci, musíte veřejnosti sdělit, proč ji zakládáte, k čemu má sloužit a na čem pracuje. V rámci našeho útvaru jsem prosadil pracovní pozici pro kolegyni, která má na starosti výhradně práci s veřejností. Pro město velikosti Košic se ukazuje, že kapacita jedné osoby není dostačující. Musím i nadále přesvědčovat zastupitele a vedení města, že nestačí mít pouze komunikační oddělení magistrátu, jelikož městské plánování potřebuje jiný typ cílené komunikace, která musí lidem srozumitelně zprostředkovat i odborná komplexní témata městského plánování.
Jak už jsem také zmínil, delší dobu v Košicích působí kolektiv Spolka, který se věnuje participaci a profesionální moderaci. Expertky sdružení se z vlastní iniciativy podílely na komunikaci konceptu územního plánu, takže moji kolegové a kolegyně už v předešlé fázi získali první zkušenosti s participací a teď jsme měli na co navázat. Společnými silami se Spolkou jsme postavili komunikační strategii pro fázi návrhu a jeho dopracování. V současnosti za sebou máme veřejné projednávání. Proces pořizování transparentně komunikujeme přes vlastní web a sociální sítě. Po dobu uplynulých čtyř měsíců jsme pořádali asi sedmdesát aktivit. S naším týmem jsme navštívili všechny městské časti, setkávali jsme se se starosty, s podnikatelskými subjekty, zástupci veřejné správy. Souběžně jsme organizovali tematické osvětové a poznávací akce o městě pro veřejnost a zřídili jsme studovnu, ve které moji kolegové vysvětlovali individuálním zájemcům obsah a fungování územního plánu. Ve vzájemném dialogu jsme objasňovali jeho účel, komplexní souvislosti a dopady. I pro naši další práci jsme získali nová poznání a podněty. Budujeme tak důvěru ÚHA u našich partnerů.
Usilujete o navýšení personálních kapacit ÚHA?
Ano, nejenom pro zdokonalování vlastní expertízy, ale i z důvodu zastupitelnosti. Potýkáme se s přirozenou fluktuací, a proto se snažím kontinuálně získávat nové spolupracovníky. Bohužel se mi to nedaří v takovém rozsahu, jak multioborová činnost útvaru vyžaduje. Náklady na personální zabezpečení ÚHA jsou závislé na finančních možnostech města. Od mého nástupu se ale náš tým rozšířil o pět lidí: architekta, GIS a sociálního geografa, stavebního inženýra, krajinářského architekta a specialistku věnující se komunikaci s veřejností. Pro některé projektové úkoly vyhledáváme spolupráci s externími experty.
Pokud byste porovnal vaši nynější pozici s předchozí zkušeností z Karlových Varů, vidíte nějaké podobnosti, co se týče kompetencí a agendy?
Moje funkce v Košicích postrádá rozhodovací pravomoc. Mohu sice vyjádřit odborný názor, ale ten je stále jen doporučující. Od dubna tohoto roku vydává náš útvar podle nové legislativy závazná stanoviska. Posuzuje, zda je projektová dokumentace pro územní a stavební řízení v souladu s územním plánem, a tato stanoviska podepisuje ředitel magistrátu. Všichni jsme de facto zaměstnanci města, já jsem byl jmenován primátorem do funkce hlavního architekta. To se podobá situaci v Karlových Varech s tím rozdílem, že tam jsem byl ve funkci zakládajícího ředitele zaměstnán v příspěvkové organizaci – Kanceláři architektury města (KAMKV). Ve Varech tak byla moje pozice výhodnější z hlediska operativy instituce díky její určité autonomii, která umožňovala flexibilní hospodaření s finančními prostředky, operativní personální politiku, pružnější rozhodování o směřování organizace a konkrétních záměrů a projektů a také při budování vlastní identity a image KAMKV. V Košicích je ÚHA složkou magistrátu a podléhá organizační struktuře úřadu, v mnoha ohledech jsme tak svázáni postupy nebo rozhodnutími jiných magistrátních odborů – každý výdaj si musíme nechat schválit ekonomickým oddělením, které může mít jiné priority než náš útvar. Obdobně je to i v personálních záležitostech a při tvorbě identity ÚHA.
Podařilo se vám již prosadit nějaké strategické dokumenty a daří se je implementovat do praxe?
Město už disponuje řadou dokumentů. Některé jsou z minulosti nebo jejich příprava započala krátce před mým příchodem, jako např. adaptační plán na klimatickou změnu. Někdy je otázkou, jak moc aktivně je implementován. Košice mají také program hospodářského a sociálního rozvoje, plán udržitelné mobility apod. Části těchto dokumentů se průběžně aktualizují a pro nás jsou podkladem pro tvorbu územního plánu. Do budoucna bych chtěl vytvořit manuál koncepčního přístupu pro kultivaci veřejného prostoru po vzoru svého předchozího působení v Karlových Varech, kde se mi jej podařilo prosadit a ve spolupráci s MCA atelierem pro město realizovat. Rád bych také inicioval vytvoření skutečného koncepčního dokumentu, který by formuloval vizi a profil města Košice za dvacet, třicet, čtyřicet let, a to nejen v regionálním, ale zejména v celostátním a evropském kontextu. Absenci takového dokumentu považuji za velký deficit, protože program hospodářského a sociálního rozvoje je nastaven pouze na období osmi let. Inspirovat se můžeme např. dokumentem Bratislava 2050, který vydal Metropolitní institut Bratislavy v loňském roce. I v Karlových Varech se nám společně s dalšími institucemi podařilo připravit Strategii KV°2040, dokument postavený na hodnotách města, který pojmenovává dlouhodobé ambice a směřování přes více než jedno volební období. Je zdrojem konkrétních inspirací, systémových opatření, nástrojem pro rozhodování, efektivní koordinovanou a provázanou správu města. Obdobnou debatu o reálné budoucnosti a z ní vyplývající potřebná opatření by měly Košice také formulovat. Chtěl bych přípravu takového dlouhodobého koncepčního dokumentu s širším kruhem aktérů iniciovat, jakmile dopracujeme územní plán. V ideální praxi by to mělo být opačně – nejdřív vytvořit vizi a pak na ni adaptovat územní plán –, ale realita je jiná; nasedl jsem do rozjetého vlaku a kapacity, jež jsou omezené, určily priority. Nejsme schopni vyřešit všechno naráz.
Mohl byste tedy nastínit, jakým městem by Košice měly být v roce 2040, 2050?
Myslím si, že lze vysledovat pár obecných témat, která jsou důležitá pro téměř každé město. V prvé řadě jde o bezpečný domov, stabilní a perspektivní zdroje obživy a přívětivé prostředí, které udrží stávající počet obyvatel a osloví i obyvatele nové. Pokud z města lidé odcházejí, jedná se o signál, kterému je třeba systémově čelit, jinak bude docházet k postupné degradaci a zániku. O nepříznivé demografické křivce všichni víme. Město musí být připraveno a pracovat na opatřeních, která zajistí vyvážený generační mix. Neměli bychom totiž tvořit město pro dnešní generaci, ale především pro budoucnost.
Košice prošly v posledních osmi dekádách velmi zajímavou historií, kdy se počet obyvatel rapidně zvýšil. Město si tak vytvořilo kritickou masu s potenciálem přirozené obnovy, ovšem za předpokladu, že municipalita bude iniciovat a aktivně vytvářet motivující prostředí pro rozmanité oblasti lidské činnosti a podnikání.
Dalším specifikem Košic je jejich geografická poloha. Jsou regionálním centrem, ale i kosmopolitní vstupní branou do Evropské unie v příhraničním regionu Maďarska, Ukrajiny a Polska. V době globální ekonomiky je klíčovým předpokladem rychlá a komfortní dopravní dostupnost. Velký potenciál tvoří v Košicích dlouhodobě budovaná přítomnost vysokých škol a univerzit, která podněcuje vznik inovativních služeb, vědomostního průmyslu a potřebu vzdělaného a podnikavého personálu. Právě teď je podle mého názoru nutné jasně formulovat hodnoty města ve vztahu k jeho budoucímu profilu. Košice jako město těžkého průmyslu, nebo město znalostní ekonomiky, inovativních služeb, výzkumu, kultury a sportu? Odpověď je nasnadě – jedině ty druhé jmenované oblasti zajistí městu udržitelnou perspektivu a prosperitu v polovině 21. století. V dnešním světě rychlých změn a nepředvídatelných zvratů je potřeba zkoumat, ověřovat a pracovat s více scénáři. Připravovat město jak na pozitivní, tak i na negativní jevy.
Daří se tuto vizi komunikovat i s významnými investory, kteří drží kapitál a jsou schopni ho ve městě proinvestovat?
V praktické rovině omezeně. Někteří významní investoři, kteří zde v minulosti úspěšně působili, z Košic odešli. Kdo odešel, má ale zase možnost přijít. Čas od času se objeví záměr celoměstského významu, jenž většinou souvisí s dlouhodobou přítomností a aktivitou konkrétní developerské firmy. Aktuálně třeba společnost CTR Development s podporou města realizuje na rozlehlém brownfieldu v širším centru polyfunkční soubor WatsoNova, jehož autory jsou Kuba & Pilař architekti.
Do dnešního dne se však komunikace s potenciálními investory netvořila systémově a z vlastní iniciativy Košic. Město postrádalo prostředky, kapacity i profesionalitu, aby mohlo konkrétní podnikatelské subjekty oslovovat. Tento stav se v současnosti řeší. První krok byl učiněn na konci loňského roku, kdy městské zastupitelstvo schválilo zřízení neziskové organizace Business Košice, která má prezentovat podnikatelské příležitosti a iniciovat spolupráci s investory. Za historické příležitosti město považuje potenciální přísun investic při budoucí obnově Ukrajiny nebo vznik automobilky Volvo v průmyslovém parku Valaliky.
Jaké konkrétní projekty má ÚHA v současné době na stole?
Pro nás má hlavní prioritu dopracování územního plánu, na který se mimo jiné také váže již zmíněná studie nového městského centra okolo nábřeží Hornádu. Doufám, že ji ještě tento rok dokončíme. Velkým handicapem je, že příliš dlouho čekáme na vyjádření dotčených orgánů.
Důležitým projektem, který bude mít dopad na centrum města, je revitalizace Mlýnského náhonu. Před třemi lety proběhla krajinářsko-urbanistická soutěž, jejíž vítězný návrh má ambici do roku 2026 regenerovat původně technické dílo na živou řeku v městském prostředí.
Vedle toho běží významný strategický projekt nadregionálního významu týkající se využívání geotermální energie. Ten v budoucnu může zásadně ovlivnit místní energetickou politiku.
Věnujeme pozornost stávajícím budovám ve vlastnictví města. Nechali jsme zpracovat studii revitalizace budovy magistrátu, která navrhuje zlepšení její energetické bilance a nové flexibilní prostorové upořádání – pracovní prostředí odpovídající soudobým trendům veřejné administrativy při zachování modernistické architektonické hodnoty stavby.
Podílíme se i na regeneraci veřejných prostranství, jejich realizace je ale z velké části závislá na získávání dotačních titulů od státu nebo Evropské unie.
Důležitou roli ve městě hraje udržitelná městská mobilita a pro celý košický region bude zásadním projektem koncepční řešení železničního uzlu. Dostupnost a napojení Košic na rychlou a komfortní železniční síť vnímám jako jeden z klíčových předpokladů pro zajištění jejich prosperující budoucnosti.
Kromě Karlových Varů máte bohaté zkušenosti z Nizozemska. Jak si v mezinárodním srovnání vedou Košice z pohledu architektury a městského plánování?
Především se domnívám, že v současném česko-slovenském prostoru je velké pole působnosti pro architekty, urbanisty a specialisty příbuzných oborů. To je i má motivace a odpověď na to, proč jsem se rozhodl profesionálně působit ve svém rodném Česko-Slovensku. Měl jsem štěstí, že jsem od devadesátých let minulého století mohl pracovat pro významnou nizozemskou kancelář Benthem Crouwel Architects, v níž jsem se podílel na mnoha rozmanitých projektech a mohl jsem tak – většinou skrze realizace pro veřejné zadavatele – profitovat z boomu architektonického rozvoje. A nyní se tento prostor pro nové příležitosti otevírá i tady na Slovensku. Oproti západní Evropě je v zemích středoevropského prostoru v oblasti revitalizace a rozvoje sídel stále co zlepšovat, ale za těch osm let působení v Karlových Varech a Košicích pozoruji pokroky. Města, kterým se daří, jsou sebevědomá, stavějí kontinuální rozvoj na svých hodnotách, starají se systémově o své obyvatele a vědomě pečují o svou veřejnou image. V některých českých obcích začíná být změna v systémovém přístupu viditelná a je otázkou času, kdy se začne projevovat i ve slovenských regionech.
Košice se už dnes mohou pochlubit hodnotnou soudobou architekturou a veřejnými projekty, které posilují atraktivitu města. Profesionály, kteří zde působí, netřeba přesvědčovat o smysluplnosti strategického plánování, udržitelné architektury, vyvážené dopravní mobility, environmentální odolnosti a nutnosti systémové správy. Je především potřeba zapracovat na osvětě a profesionální komunikaci s širší veřejností a politickou reprezentací, která má rozhodující pravomoc. I podněty k lepšímu je třeba iniciovat a vysvětlovat. Musíme například aktivně šířit povědomí o významu kvality veřejného prostoru a jejím dopadu na obraz města, identitu, ekonomiku a pozitivní interakci obyvatel.
Sám bych si přál, aby námi iniciované podněty byly v praxi realizovány rychleji, aby jejich pozitivní dopady mohli občané co nejdříve pocítit a využívat. Ale právě tady v Košicích jsem si znovu uvědomil, že městské plánování – s celou svou komplexitou a mnohdy nevyřešenými vlastnickými vztahy v území – je v prostředí tohoto mimořádného města nikdy nekončící disciplínou. Převzal jsem od svých předchůdců nejen záměry města, ale i projekt s názvem Útvar hlavního architekta, a tudíž nesu zodpovědnost za jeho kontinuitu, abych ho mohl, pokud možno s přidanou hodnotou, předat další generaci. Těší mě, že v Košicích poznávám mnoho angažovaných lidí, kteří mají své město rádi, chtějí tu žít, vychovávat svoje potomky a aktivní činností přispívat k jeho proměně. Je mou povinností připravovat pro kolegy a kolegyně motivující kreativní prostor, podporovat jejich profesní a osobnostní růst a vytvořit perspektivní pracovní podmínky pro vysoce kvalifikovanou odbornou službu městu, která nebude nikdy ukončena.
Rozhovor byl publikován v ERA21 #06/2024 Slovensko: architektura navzdory.