Suma sumárum „nepodstatných proč“, abyste měli klidné spaní a nekousalo vás šaškovo bychblití, do jehož četby vás nikdo nenutí. Berte to jako moje oficiální stanovisko.

Moje blogové hlášky mají asi takovou váhu a význam jako rozlitý vosk na koberci kdesi v kapli velkého diecézního domu, což je vám ještě po několika letech připomínáno a vyčítáno jako hlavní důvod, proč byste se v onom velkém domě neměli s mládeží a ministranty scházet.

Udělat z tohoto hláškového komára velblouda je snadné, stačí ho pořádně zmedializovat a vyvěsit jako trapnou reklamu (a ještě se tím chlubit?) a omílat to celé pak ještě minimálně 10 let a zakládat na tom své pseudodůvody (proč to či ono nejde, nedaří se či nelze otisknout) jako na rozlitém vosku.

A pak jsou tu taky jiné věci – jako například Víra, Bůh, Láska, Člověk, Duše.

Ale na tyhle prkotiny není čas, protože především je potřeba zabývat se rozlitým voskem, šaškovským blogem a nástěnkářskou prací, neboť poznat se v jednom špatně pochopeném utrousení a stát se potrefenou husou je nezávidění hodná pozice.

Hlásit, aby se hlásilo, trousit, aby se trousilo, říkat nahlas co si stejně všichni myslí, budete…

• když se z té břečky nemůžete dostat,
• když znáte desítky lidí, co už rezignovali,
• když se vám lidé na icq svěřují se svou krizí způsobenou v první řadě někým, jehož pracovní náplní je uzdravovat zranění a on je místo toho způsobuje,
• když všichni okolo kážou vodu a pijou víno, hrajou nechutné divadlo, chovají se jako dobytek, ale pod svoje dobytkářské hlášky se na rozdíl od vás nepodepíšou
• když jim mezi prsty unikají stovky duší
• když neupřímnost a divadýlko vítězí a najde se pár jedinců, kteří ho zbaští
• když lež a přetvářka vítězí nad pravdou
• když vidíte, že někdo někam vstoupí s předsudky, založenými na špatných informacích a ještě si myslí, že předsudky vůči vám měla druhá strana – a zmínkou o nich se hned v úvodu definitivně odrovná i u té druhé strany
• když zjistíte, že bavit se s někým lidsky není možné
• když se pokusíte o odpuštění a narazíte opět na to, že z druhé strany není možné a pak zjistíte, že jste opět tam, kde jste byli…
• když víte, že kořen sahá daleko hlouběji než si myslíte, že v jeho hledání se můžete začít hrabat už v dětství všech zúčastněných, případně to můžete pojmout globálněji a jít až k Adamovi a Evě a potvrdit jednu poutní hlášku: „žena je vrcholem Božího stvoření“ „jo, to jo, ale podala jablko, sfííně“ (Adama neomlouvám)…

… pak poznáte, že chyba se stala už dávno a v této fázi je vztah NEVRATNĚ NARUŠENÝ.