Silvestrovská píseň o lásce

Za trochu štace šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
a nezabrání mi v tom ani červenonosi.

…(následuje pár nepodstatných pitomostí, radši to přeskočím a dostanu se k podstatnému)…

…Pak socky už nepůjdou po mě,
já budu věci vnímat nově,
závidět mi tě budou všichni panověě,
jaká však čest to bude pro mě,

že tobě bude moci sedět na klíně,
velká šaškovská sfíně….

Příspěvek byl publikován v rubrice duševní striptýz a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.