Zanedlouho uplyne neuvěřitelných devatenáct let od chvíle, kdy se časopis ERA21 zabýval tématem vztahu architektury a zvuku poprvé. Vyšel tehdy ve spolupráci s architektem a hudebníkem Ivanem Palackým, který se stal vůbec prvním kurátorem čísla, a ustanovil tak pozici přizvaných odborníků, jejichž zkušenosti a profesní rozhled u většiny publikovaných témat využíváme.

V den vydání tehdejšího čísla (4. června 2004) jsem – přiznám se – ještě nevěděl, že ERA21 existuje. Pár dní zpátky jsem zrovna uspěl u maturity, několik měsíců jsem věděl, že v září nastoupím ke studiu architektury, a zhruba dva týdny zbývaly do mého absolventského koncertu na pódiu Divadla K. H. Máchy v Litoměřicích. Na programu byla Sonáta e moll pro fagot a smyčcový orchestr od Benedetta Marcella. Měl jsem zároveň jasno v tom, že hudbou se živit nikdy nebudu, ačkoli jsem k ní měl coby syn učitelky ZUŠ odjakživa vztah. Oscilace mezi hudebním a výtvarným uměním mě shodou mnoha okolností a příležitostí přivedla k architektuře a až později jsem zjistil, že právě ona – slovy F. L. Wrighta „matka umění“ – zastřešuje všechny tyto oblasti. Najednou vše dávalo smysl. Architektura jako orchestrace prostoru, hmoty a času. Když se k tomu připočte její vnímání coby humanitního oboru, zájem o teorii, jistá citlivost pro jazyk a snad i stylistická obratnost, nemohlo to skončit jinak než u pozice šéfredaktora časopisu, který právě držíte v ruce. Ano, u časopisu, který se po devatenácti letech věnuje zvuku v architektuře. Nebo snad architektuře ve zvuku? Chtěli bychom vám toho tolik sdělit! O aurální architektuře, o zvukové krajině, o komponovaném urbanismu… 
Protože se ale pohybujeme na omezeném prostoru, museli jsme pečlivě zvážit výběr článků i publikovaných realizací. Zvuk stejně nelze přenést skrze papír (jedině jeho šustěním), a tak mimo jiné můžete pokračovat odkazy ukrytými v QR kódech… 
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji vám ničím nerušené čtení.

Psáno jako editorial pro časopis ERA21 #01/2023 Architektura a zvuk