Diskuze Filipa Landy s Michalem Kohoutem, Romanem Brychtou, Ondřejem Chybíkem a Markétou Mráčkovou

K mezigenerační diskuzi jsme pozvali zástupce tří generací etablovaných ve třech různých dekádách po roce 1990. Nejstarší generaci zastupuje Michal Kohout, který zakončil studia architektury ještě před rokem 1989, ale samostatnou praxi začínal v devadesátých letech. Střední generaci reprezentuje Roman Brychta, jenž se s kanceláří Projektil etabloval po roce 2000. Nejmladší generace začínající po roce 2010 je v debatě zastoupena hned dvakrát, neboť Markéta Mráčková a Ondřej Chybík představují dva odlišné přístupy k praxi, plynoucí z dnešních možností architektonické profese.

Rozhovor Filipa Landy s Petrem Mikšíčkem

V roce 2000 se Petr Mikšíček vydal pěšky na tříměsíční pouť pásem pohraničních hor kolem České republiky, během níž ušel asi tisíc kilometrů. Tím odstartovala i jeho životní pouť, na které se snaží o záchranu mizející paměti Krušnohoří. Pořádá landartová setkání v zaniklé obci Königsmühle, dokumentuje a pomocí nových technologií oživuje památky, natáčí filmy, které vycházejí z legend a příběhů zdejšího regionu. V rozhovoru s ním jsme stačili probrat témata znovuobjeveného pohraničí, krušnohorské kultury, současných česko-německých vztahů, rostoucího turistického ruchu i proměn sudetské krajiny.

Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Benešem

Ondřej Beneš působí druhým rokem jako městský architekt Děčína. Za tu dobu se mu podařilo iniciovat i zrealizovat řadu projektů zlepšujících kvalitu života ve městě a jeho bezprostředním okolí. Angažuje se však i v širším kontextu takřka celého Ústeckého kraje. Děčín se tak díky činnosti svého architekta pomalu stává vzorem pro ostatní města v pohraničí. V rozhovoru s ním jsme pátrali mj. po tom, jak má takový vzor vypadat a čím může být inspirativní pro pohraniční obce i krajinu, která je z velké části postižena těžbou hnědého uhlí. A jakou roli by měli mít architekti v místě s nedostatečně zakořeněnou společností, kde převládá technokratický přístup k řešení problémů.

Co je to hranice? „Především ne víc a ne míň než skutečná či myšlená linie, jíž se dvě věci od sebe odlišují,“ píše přední rakouský myslitel Konrad P. Liessmann.¹ Hranice je podle něj předpokladem, abychom mohli vůbec něco vnímat a poznávat. Kdyby bylo vše nerozlišené, nebylo by ani nic k identifikování. Hranice nám tak umožňuje orientovat se ve světě. V obecném slova smyslu je hranice důležitá, protože se na ní vždy střetávají dva rozdílné vlivy, které se můžou navzájem obohacovat. Díky pozitivnímu napětí mezi nimi tak mohou na periferii vznikat inovace a podněty, které nemají šanci uchytit se v centru.

Celý příspěvek →

Rozhovor Filipa Landy s Dušanem Kunovským

Klíčovými aktéry v bytové výstavbě jsou dnes developeři. Jejich kapitál výrazně přispívá k tomu, aby se v Česku vůbec stavěly nové byty. Dlouhotrvající problémy s povolováním rezidenční výstavby v Praze však vytlačují především menší developery mimo hlavní město. Téma, které dnes rezonuje, jsou vysoké ceny bytů, jež se stávají nedostupnými už i pro střední třídu. Nejen o pražských problémech jsme hovořili s Dušanem Kunovským, majitelem developerské firmy Central Group, specializující se na bytovou výstavbu.

Rozhovor Filipa Landy s Evou Červinkovou a Martinem Klodou

Úspěšná města dnes vytvářejí pomyslnou síť stability a kontinuity na kontinentu. Jsou přirozenými centry takzvaných funkčních metropolitních regionů. V současných podmínkách „tekuté modernity“ jejich vliv a význam dokonce překračují administrativní hranice regionů nebo zemí. Jedním z takových měst je i Praha. O bytové situaci v našem hlavním městě a jeho konkurenceschopnosti s jinými evropskými metropolemi jsme hovořili s architekty Evou Červinkovou a Martinem Klodou, kteří patřili do přípravného týmu série konferencí Principy územního plánování evropských měst, organizovaných ve spolupráci s pražským magistrátem v letech 2016–2017.

Rozhovor Filipa Landy s Jiřím Klímou

Důležitým aktérem na nejvyšší úrovni bytové politiky je stát. V případě České republiky má tuto oblast v gesci ministerstvo pro místní rozvoj, které disponuje širokou škálou nástrojů, pomocí nichž může ovlivňovat kvalitu a dostupnost bydlení. Mimo jiné má za cíl vyváženou míru podpory všem formám bydlení, což je v době, kdy dochází k řadě společenských změn, velká výzva. V sérii rozhovorů na danou problematiku jsme nemohli vynechat Jiřího Klímu, který se tomuto tématu věnuje téměř celý svůj profesní život a v současné době vede Odbor politiky bydlení MMR.

Rozhovor Filipa Landy s rakouským architektem Stefanem Martem

Stefan a Bernhard Marteovi patří bezesporu k nejvýznamnějším rakouským architektům současnosti. Budovy této bratrské dvojice se vyznačují smyslem pro abstrakci, redukcí forem a zvláštním skulpturálním jazykem. Kromě řady drobnějších staveb se bratři podíleli na návrhu několika objektů, které lze směle zařadit do kategorie městské infrastruktury. Mladšího z bratrů, Stefana, jsme se ptali na konkrétní aspekty realizace infrastrukturních staveb, ale i obecně na způsob tvorby ateliéru Marte.Marte. Nemohli jsme vynechat ani otázku po důvodech vzniku vysoce kvalitní a oceňované architektury ve Vorarlbersku.

Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Janem Horovými 

ORA – Originální Regionální Architektura – je znojemský ateliér Jana a Barbory Horových a Jana Veissera. Během velmi krátké doby vstoupil ve známost díky úspěšným realizacím, které byly publikovány v tuzemských i zahraničních médiích. Manželé Horovi zároveň od minulého roku vyučují na Fakultě architektury VUT v Brně. Sami přitom studovali v Praze a Liberci, absolvovali teprve před čtyřmi lety. Podle jejich názoru je práce architekta především o komunikaci a architekturu lze považovat za humanitní obor. V architektonickém školství je pak zanedbávána zejména profesní etika. Nejen o tom je následující rozhovor.

V různých koutech Evropy i světa existují instituce, jež se snaží zprostředkovat architekturu široké veřejnosti, ať už celonárodně, nebo lokálně v regionech a městech. U nás žádnou instituci, kterou bychom mohli směle nazvat centrem české architektury, nemáme. Podobnou úlohu na sebe přebírají různé aktivistické organizace, které se ale potýkají s finančními, personálními nebo legislativními limity. Nás však v tomto čísle časopisu ERA21 zajímají především instituce začleněné do oficiální struktury státu nebo samosprávy.