Rozhovor Filipa Landy s Ondřejem Boháčem, Petrem Hlaváčkem, Adamem Gebrianem a Eugenem Liškou
CAMP [kemp] je zkratka názvu nového Centra architektury a městského plánování při Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), jehož posláním je zlepšovat podobu veřejné debaty o urbanismu a architektuře metropole. O smyslu a programové náplni centra jsme hovořili hned se čtyřmi jeho aktéry: bývalým a současným ředitelem IPR Praha a dvěma spoluautory celkové koncepce.
Celý příspěvekNa posledním Otevřeném think tanku architektů (OTTA) organizovaným ČKA na téma Architektura a společenské vědy mimo jiné zaznělo, že jedním z problémů dnešních architektů je nedostatečná znalost teorie a související literatury. Mnohdy jim prý chybí širší společenský základ a schopnost správně užívat jazyk, což nelze neustále omlouvat výlučností architektonické profese.
Na athénské agoře symbolizovala demokratický střed kruhová stavba Tholos, v níž bylo Prytaneum, tj. sídlo senátorů athénské rady. Ve dne v noci bylo v Prytaneu přítomno aspoň sedmnáct senátorů, aby mohli reagovat na jakoukoli naléhavou potřebu veřejného zájmu. Od 6. století př. n. l. se Tholos stává politickým středem evropského města. Středová pozice politického dění umožnila přístup všem rovnocenným občanům. Možnost rovnoprávnosti, symbolizovaná centrálním náměstím a veřejnou rozpravou, do sebe pojala nejrůznější zájmy pomocí nenásilného přesvědčování. Právně viděno, obecní střed nepatří nikomu privátně, ale všem společně. Nápisy „jsem hranice agory“ na Areopagu oddělovaly veřejný prostor od soukromých pozemků a tvořily hranici, za kterou nesměli vstoupit občané zbavení politických práv. Historie klasického Řecka a republikánského Říma se přitom shoduje v jednom: zanikne-li obecní funkce středu, privátní zájmy vytvoří despocii jednotlivce nad prostorem polis, jenž tím ztratí schopnost symbolizace společné věci (res publica).
Ačkoli jsme se na Prahu původně nechtěli zaměřovat, odvolání ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Petra Hlaváčka dne 20. září tohoto roku a následný odchod téměř celého týmu připravujícího metropolitní plán (MPP) daly vzniknout situaci, kterou v čísle o roli městského architekta nelze ignorovat.
Rozhovor Filipa Landy s architektem Markem Janatkou
Chrudim je druhým největším městem Pardubického kraje a její historie sahá do 13. století. Dnes je součástí hradecko-pardubické aglomerace a trvale zde žije přes 23 000 obyvatel. Centrum města je památkovou zónou. Marek Janatka se v roli městského architekta již šestým rokem snaží o kultivaci zdejších veřejných prostranství. Má za sebou i uspořádání úspěšné architektonické soutěže o návrh Vzdělávacího a návštěvnického centra Podhůra, které by mělo sloužit jako vstupní brána do CHKO Železné hory. Kromě práce pro Chrudim se dlouhodobě věnuje i osvětové činnosti. Spolu s Václavem Zůnou je autorem studie Návrh řešení instituce městského architekta v Brně, která poskytla ucelený pohled na problematiku funkce městského architekta v ČR a stala se podkladem pro vznik Kanceláře architekta města Brna.
Celý příspěvekDiskuze Filipa Landy s Pavlem Hniličkou, Jakubem Filipem Novákem a Filipem Tittlem
O fenoménu kompaktního města, suburbanizaci, o bydlení ve městě a měřítkách kvality života, o výstavbě ve městě, stavební legislativě a nekonečné kauze Pražských stavebních předpisů, o politice a také o tom, jak oni sami bydlí a jaké stavby považují ve městě za kvalitní, jsme diskutovali se třemi architekty, urbanisty, odborníky v oblasti plánování měst.
Celý příspěvekRecenze přístavby tiskárny Karmášek v Českých Budějovicích
Soused s cigaretou se dívá z otevřeného plastového okna osazeného do polystyrenem obalené fasády protějšího domu a nevěřícně kroutí hlavou, co se to na dvoře tiskárny zase děje. Za pomoci autojeřábu zde probíhá instalace masivního stolu, jehož konstrukce je svařena z ocelových U-profilů. Stůl a strom – dva prvky, které ovládnou vnitřní dvůr sloužící při společenských akcích jako exteriérový foyer nové galerie přistavěné k budově tiskárny a nakladatelství Karmášek.
Celý příspěvekRecenze výstavy Pezo von Ellrichshausen – Finite Format / Konečný formát v českobudějovickém Domě umění
Přednáška Mauricia Peza (1973, Chile) a Sofie von Ellrichshausen (1976, Argentina), zakladatelů chilského architektonického studia Pezo von Ellrichshausen (PvE), a na ni navazující výstava v českobudějovickém domě umění patřily k nejvýznamnějším architektonickým událostem roku.
Celý příspěvekRozhovor Filipa Landy a Zuzany Morávkové s Andreasem Schwabem
Nové vídeňské hlavní nádraží je svou rozlohou 109 hektarů a výší investice dosahující čtyř miliard eur momentálně největším infrastrukturním projektem v Evropě. O procesu plánování a výstavby, způsobu financování, faktorech úspěchu i možných komplikacích jsme hovořili s Andreasem Schwabem, odborníkem na projekt Wien Hauptbahnhof, působícím na Magistrátu města Vídně.
Celý příspěvekTaké dnes vznikají víceúčelové stavby navazující svou estetikou na moderní pojetí městského paláce. Přinášíme přehled příkladných evropských realizací z poslední doby; část z nich je již realizována a úspěšně slouží svému účelu, část z nich bude dokončena v brzké době. Přestože se vybrané stavby v detailech liší, jedno mají společné – fungují jako „město ve městě“.
Celý příspěvek