Recenze výstavy Pezo von Ellrichshausen – Finite Format / Konečný formát v českobudějovickém Domě umění

Přednáška Mauricia Peza (1973, Chile) a Sofie von Ellrichshausen (1976, Argentina), zakladatelů chilského architektonického studia Pezo von Ellrichshausen (PvE), a na ni navazující výstava v českobudějovickém domě umění patřily k nejvýznamnějším architektonickým událostem roku.

Rozhovor Filipa Landy a Zuzany Morávkové s Andreasem Schwabem

Nové vídeňské hlavní nádraží je svou rozlohou 109 hektarů a výší investice dosahující čtyř miliard eur momentálně největším infrastrukturním projektem v Evropě. O procesu plánování a výstavby, způsobu financování, faktorech úspěchu i možných komplikacích jsme hovořili s Andreasem Schwabem, odborníkem na projekt Wien Hauptbahnhof, působícím na Magistrátu města Vídně.

Také dnes vznikají víceúčelové stavby navazující svou estetikou na moderní pojetí městského paláce. Přinášíme přehled příkladných evropských realizací z poslední doby; část z nich je již realizována a úspěšně slouží svému účelu, část z nich bude dokončena v brzké době. Přestože se vybrané stavby v detailech liší, jedno mají společné – fungují jako „město ve městě“.

Krajina zasažená činností člověka. Krajina exploatovaná, tj. využívaná i zneužívaná, obdělávaná i vykořisťovaná, krajina přetvořená, post-krajina. Upínáme svou pozornost do míst, kde člověk zanechal výraznou stopu a kde přichází cílená obnova. Co nás k této obnově vede? Výčitky svědomí, vzpomínky na minulost, hospodářský profit, touha po obytnosti a kráse?

V Litoměřicích proběhla veřejná ideová urbanisticko-architektonická soutěž Revitalizace území bývalých kasáren Armády ČR v rámci projektu o Cenu Petra Parléře 2014. Porota ve složení Ing. arch. Milan Košař (předseda), doc. Ing. arch. Jan Mužík, prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, PhD., Ing. Petr Velička a Mgr. Karel Krejza rozhodla o vítězi a nasměrovala tak budoucí rozvoj této významné městské lokality o rozloze 27 hektarů. Nezodpovědnost poroty je do nebe volající.

Celý příspěvek →

„Veškerá výstavba v Praze se bude od příštího týdne řídit pouze obecnými stavebními předpisy. Platnost těch stávajících totiž od úterý pozastaví ministerstvo pro místní rozvoj. A to proto, že pražští radní odmítli v termínu upravit jejich sporné části. Jaké dopady to na město bude mít, se ale představitelé města přou. Jisté je jediné – Pražské stavební předpisy budou muset v co nejkratším možném čase předělat.“

Tolik tisková zpráva ČRo. Co se vlastně stalo?

Celý příspěvek →

Nové formy pohřbívání

Architektonická forma funerálních staveb je v čase poměrně stabilní. Přesto se v poslední době začínají objevovat nové alternativní podoby pohřbívání. Před současnou sekularizovanou společností, jak o ní hovoří řada antropologických a sociálních studií, stojí závažné dilema: potřebujeme, či nepotřebujeme v našem jednání záchytné body, které se následně mohou promítat do tvorby míst posledního spočinutí?

Rozhovor Filipa Landy s Gionem A. Caminadou

Architekt Gion Caminada patří mezi mistry švýcarské stavitelské kultury a jeho tvorba si již získala značný mezinárodní ohlas. Caminadovo dílo je přitom úzce spjato s jeho rodištěm, s malou zapadlou horskou vesničkou Vrin téměř na konci údolí Val Lumnezia v kantonu Graubünden. Hovořili jsme s ním o jeho domově a také o tom, jak lze dnes posilovat a tvořit významuplná místa, kde se člověk cítí být doma.

Architekt, který se po studiích ve velkoměstě navrací do svého rodiště, to nemá jednoduché. V regionech mimo centrum vládnou úplně jiné podmínky než v metropolích, ve kterých je soustředěn velký kapitál a spousta možností, jak se prosadit, společensky etablovat a ekonomicky přežít. Přesto se řada architektů snaží ve svém rodném kraji působit a přispívat ke zlepšení kvality života, mnohdy za cenu velkého osobního nasazení, existenčních rizik i ztráty prestiže. A to všechno zřejmě proto, že člověku více záleží na místě, kde cítí svoje kořeny.