15.4. 2010 proběhla v liberecké galerii U Rytíře vernisáž výstavy s názvem Už nejdu do Ještědu¹. Týž den byla v pražském centru současného umění DOX otevřena výstava o celoživotním díle Jana Kaplického². Spolu s uvedením filmu Oko nad Prahou³ do českých kin tu máme ve dvou dnech hned tři významné počiny, které ani ne tak reflektují stav současné architektury, jako spíše nastavují zrcadlo české společnosti. Přestože jsou obě výstavy skvělé, pohled do onoho pomyslného zrcadla už tolik příjemný není. Působí dokonce bolest, zapříčiňuje chaos. Knihovna na Letné sice neměla mít cortenovou fasádu jako obchodní dům Ještěd, přesto mají oba projekty cosi společného. A možná je toho více, než se zdá…

O národní knihovně jsem již napsal dost. Zkusme se podívat z širšího úhlu ještě do zrcadla libereckého problému. Protože jedině na svém blogu mám prostor takřka neomezený, mohou se jeho čtenáři začíst do nejdelší možné verze článku. Bude na pokračování, protože by to jinak asi nikdo nečetl…

Celý příspěvek →

Kamarád, 21. století:
„Chtel jsem jen rict, ze kdyz proste mam urcitou castku a vim, ze za to sotva zaplatim material a zedniky, tak na architekta proste nezbyde, ale barak stat bude. Jinak teorie architektury je jiste nutna, pokud tim minime teorii jak to delat. Tuhle teorii (hrani se slovy apod.) moc nechapu.“

– To mi připomnělo opět jednu legendární pražskou přednášku Petra Rezka s názvem Teorie versus architekt. Doc. Rezek zde prezentoval názor, že postoje a texty, které dnes formulují architekti, jsou v podstatě vyžádány jejich klienty a obecenstvem. Umělecká scéna se přitom dostala do takového předstihu, že už jí konzumenti nejsou schopni rozumět. Podle Rezka je taková situace obdobou potřebnosti renesančních traktátů. Upozornil ovšem na jinou „teorii“ – teorii, která se drží při zemi, a kterou lze mapovat jako půdorys chápání klientů, stavebníků.

„Na otázku, proč je tato čára rovná, odpoví současný student architektury: protože tam jsou garáže.“ Rezek se následně řečnicky ptá: „Jaké traktáty o architektuře nebo jaké antologie četl kandidát, který podal tuto odpověď? Na jaké teorii postaví tento student svou budoucí činnost?“

V tomto případě nejde o teorii, ale o mnohem elementárnější věci, což docent následně dokládá na obrazu Teo van Doesburga Kráva. Avantgardní obraz se postupně čím dál více abstrahuje, až se ztrácí v nerozluštitelných linkách a tvarech. A Petr Rezek končí slovy: „Úkolem architekta je přesvědčit klienta, že vemeno se neztratilo. A to je ta přízemní teorie, kterou my u nás na liberecké fakultě vyučujeme. Samozřejmě bezúspěšně. Bezúspěšně!!!“

Nastolme si tedy otázku: je účelem architektonické teorie v první řadě přesvědčit klienta, že VEMENO SE NEZTRATILO?

Celý příspěvek →

Svévolně šířit a kopírovat tento text bez souhlasu autora je zakázáno.

Pierre Francastel ve svém díle Figura a místo vytváří vlastní metodologii četby figurativního umění v období italského quattrocenta a s pojmy figura a místo nakládá poněkud jinak, než bylo předtím zvykem.
Celý příspěvek →

ARCHITEKTURA

ARCHÉ – TEKTONIKA

Celý příspěvek →