Rozdíly mezi českou a slovenskou architekturou byly a jsou předmětem seriózních diskuzí i spekulativních fabulací. Třicet let od rozdělení společného státu nejspíš není dostatečně dlouhou dobou na to, abychom mohli odlišný vývoj zaznamenat – navíc za předpokladu, že něco jako česká a slovenská architektura vůbec existuje. Jsou zkrátka příklady, které můžeme my Češi slovenské architektonické komunitě závidět, jako například národní galerii nebo přímý přenos z předávání cen za architekturu CE ZA AR v hlavním vysílacím čase televize. Na druhé straně však stojí řada jiných věcí, které se naopak slovenští architekti a architektky mohou učit od svých českých kolegů a kolegyň.

Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Pavlem Buryškovými

Málokteré české studio má tolik zkušeností s navrhováním škol a školek jako XTOPIX. Vše začalo úspěšnou účastí v architektonických soutěžích a dnes realizace Barbory a Pavla Buryškových stojí v různých koutech naší země. V čem tkví tajemství jejich úspěchu? Na co všechno si dát při navrhování škol pozor? A jak se vypořádat s českou „přenormovaností“? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru pro ERA21.

Rozhovor Filipa Landy s Do Janne Vermeulen

Dřevo je materiál minulosti, ale především také budoucnosti. O tom jsme se mohli přesvědčit již před dvěma lety v čísle věnovaném uhlíkově neutrální architektuře (viz ERA21 #02/2022) a každoročně se o tom můžeme přesvědčovat při Salonu dřevostaveb. Na letošní ročník tohoto festivalu dorazila spoluzakladatelka nizozemské architektonické kanceláře Team V Do Janne Vermeulen a my jsme si nenechali ujít příležitost ji vyzpovídat. Rozhovor se logicky točil kolem nedávno dokončené obytné výškové budovy HAUT v Amsterdamu, která se stala jednou z nejvyšších hybridních dřevostaveb na světě.

Rozhovor Filipa Landy s Hynkem Medřickým

Životní prostředí na Zemi bylo od samého počátku existence naší planety formováno pravidelným střídáním dne a noci, obdobím světla a obdobím tmy. V tomto prostředí se vyvíjely živé organismy včetně člověka, které se přirozenému dennímu cyklu během mnoha milionů let přizpůsobily. Až do konce 19. století byly jedinými zdroji světla v nočním prostředí oheň, měsíc a hvězdy. Vynálezem umělého osvětlení a jeho masivním rozšířením však lidé začali bezprecedentním způsobem noční prostředí měnit v exteriéru i interiéru. Dokážeme dohlédnout všech důsledků, které s sebou tato změna přináší? O tom jsme hovořili se světelným expertem Hynkem Medřickým.

Rozhovor Filipa Landy a Hany Lesákové se Stevenem Hollem

Lednový rozhovor se Stevenem Hollem se ukázal být nečekaně povznášejícím zážitkem. Jeden z nejvlivnějších amerických architektů, autor řady knih a publikací, profesor Kolumbijské univerzity a umělec byl při online setkání odzbrojující svou bezprostředností stejně jako šíří teoretického záběru a darem propojovat abstraktní témata. Hned na úvod odlehčil atmosféru historkou z nedávného večírku, kde s přáteli (newyorskými osobnostmi z oblasti kultury) diskutovali o zásadních otázkách života jako „Co je skutečně objektivní a ne subjektivní?“ nebo „Existují andělé a bohové?“. Našeho rozhovoru se zúčastnila i spoluautorka projektu Muzea ghetta Terezín, členka redakční rady ERA21 Marcela Steinbachová a společně nám filozoficky-poetické naladění vydrželo skoro po celou dobu. Chvíli dokonce přestalo být jasné, jestli je tématem architektura a světlo (architecture and light), nebo architektura a život (architecture and life).

Rozhovor Filipa Landy s Janem Machátem

Multimediální studio VISUALOVE založili Jan Machát a Michal Okleštěk ještě při studiu architektury na Fakultě stavební VUT v Brně. Studio propojuje různé obory a jeho záběr sahá od světelného designu, scénografie přes architekturu, videomapping až po multimediální instalace. S Janem Machátem jsme hovořili o fascinaci světlem, o podstatě práce jeho studia a o tom, jaký přínos má pro oba tvůrce architektonické vzdělání.

Hana Lesáková, Filip Landa / ERA21 05/2023

V létě 2021 se cípem jižní Moravy v území mezi Břeclaví a Hodonínem prohnalo tornádo. Živelní katastrofa si vyžádala šest životů, stovky zraněných a miliardové škody na soukromém i veřejném majetku. Na okamžitou pomoc v oblasti byly vynaloženy nemalé finanční i lidské zdroje – kromě humanitární pomoci šlo zejména o nutné opravy infrastruktury a staveb. Jak ale vypadá území po dvou letech od události? S městským architektem Ondřejem Stolaříkem jsme se vydali navštívit nejvíce zasažené části Hodonína.

Recenze pro ERA21 #05/2023

Expat je zvláštní slovo, které jsem – přiznám se – neznal, dokud pražské Centrum architektury a městského plánování (CAMP) nezačalo pořádat přednášky českých architektů a architektek působících už nějaký čas v zahraničí. Výraz vzniklý zkrácením anglického „expatriate“ označuje člověka žijícího v jiné zemi, než se narodil. Přednáškový cyklus, který začal na podzim 2018 a běžel téměř čtyři roky, se začátkem roku 2023 přetavil do knížky v editorství spisovatele a scenáristy Eugena Lišky a propagátora architektury Adama Gebriana, jenž byl garantem výběru přednášejících a většinu „expatských“ večerů také moderoval.

reportáž: ZEN Houses v Liberci po deseti letech

Málokdy se vám podaří navštívit „panelák“ a strávit v něm skoro dvě hodiny nasáváním příjemné a poklidné atmosféry. Když se ale jedná o vůbec první stavbu ověnčenou Českou cenou za architekturu, můžete odcházet s takřka zenovým zážitkem. Liberecké ZEN Houses – dům a ateliér Petra Stolína a Aleny Mičekové – slaví už deset let své existence.