Celé se to mělo odehrát až za tři roky. Rok 2028 by pro České Budějovice znamenal nejen titul Evropského hlavního města kultury (EHMK), ale i výročí třiceti let od nástupu Michala Škody na pozici kurátora Galerie současného umění a architektury v tamějším Domě umění. Završení těchto tří dekád mohlo do Budějovic přinést výstavy světového formátu v nově zrekonstruovaných a variabilních prostorách, které by pulzovaly kulturním a společenským životem. A na poli současného umění a architektury se mohlo jednat o hlavní tahák EHMK. Jenže vinou současné politické garnitury na budějovické radnici nic z toho nebude.

S velkým zaujetím si procházím časopisy Architektura ČSR z roku 1946 a Architekt z roku 1949, které se mi jakousi shodou náhod před pár lety dostaly do domácí knihovny. A představuji si, jak moje vnoučata budou za osmdesát let se stejným zaujetím listovat časopisem ERA21 a zkoumat, jak byla architektura v naší době vnímána a jaká témata byla pro obor důležitá. Architektonický časopis je pozoruhodným záznamem s dlouhodobou hodnotou. Připomeňme si slova Rostislava Koryčánka, který stál před 25 lety u vzniku časopisu zaměřeného primárně na ekologické stavění (ERA21 = Ekologie Realizace Architektura 21. století) i u jeho následné transformace na magazín s širokým záběrem témat: „Architektura je neskutečně křehká. I to, co se o ní zaznamená, je neuvěřitelně pomíjivé. A v tom tahají elektronická média za velmi krátký konec. ERA21 ohmatává terén architektury a témat s ní spojených a uchovává o tom záznam do budoucna.“

Článek pro budějovické kulturní revue Milk & Honey

Když je člověk nemocný, jde k lékaři. Když je nemocné město, mělo by zavolat na pomoc architekta. V řadě tuzemských obcí to pochopili, v Českých Budějovicích nikoli. A tak zatímco v databázi České komory architektů figuruje v současnosti něco kolem 150 samospráv s obsazenou pozicí městského architekta, Budějovice jsou jediným krajským městem, kde tento institut neexistuje. Co k této situaci vedlo a jaká jsou východiska?

Rozhovor Filipa Landy s Petrem Kroppem

Útvar hlavního architekta v Košicích funguje v různých organizačních obměnách už více než půl století. Novou etapu započal v roce 2021, kdy se hlavním architektem stal Petr Kropp, odborník s mezinárodním renomé. Hovořili jsme s ním o plánech a ambicích druhého nejlidnatějšího města na Slovensku, o současných urbanistických projektech i o tom, jak využít potenciálu místa, které je vstupní branou do Evropské unie a dnes poměrně třaskavým rozhraním mezi Východem a Západem.

Rozdíly mezi českou a slovenskou architekturou byly a jsou předmětem seriózních diskuzí i spekulativních fabulací. Třicet let od rozdělení společného státu nejspíš není dostatečně dlouhou dobou na to, abychom mohli odlišný vývoj zaznamenat – navíc za předpokladu, že něco jako česká a slovenská architektura vůbec existuje. Jsou zkrátka příklady, které můžeme my Češi slovenské architektonické komunitě závidět, jako například národní galerii nebo přímý přenos z předávání cen za architekturu CE ZA AR v hlavním vysílacím čase televize. Na druhé straně však stojí řada jiných věcí, které se naopak slovenští architekti a architektky mohou učit od svých českých kolegů a kolegyň.

Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Pavlem Buryškovými

Málokteré české studio má tolik zkušeností s navrhováním škol a školek jako XTOPIX. Vše začalo úspěšnou účastí v architektonických soutěžích a dnes realizace Barbory a Pavla Buryškových stojí v různých koutech naší země. V čem tkví tajemství jejich úspěchu? Na co všechno si dát při navrhování škol pozor? A jak se vypořádat s českou „přenormovaností“? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru pro ERA21.

Rozhovor Filipa Landy s Do Janne Vermeulen

Dřevo je materiál minulosti, ale především také budoucnosti. O tom jsme se mohli přesvědčit již před dvěma lety v čísle věnovaném uhlíkově neutrální architektuře (viz ERA21 #02/2022) a každoročně se o tom můžeme přesvědčovat při Salonu dřevostaveb. Na letošní ročník tohoto festivalu dorazila spoluzakladatelka nizozemské architektonické kanceláře Team V Do Janne Vermeulen a my jsme si nenechali ujít příležitost ji vyzpovídat. Rozhovor se logicky točil kolem nedávno dokončené obytné výškové budovy HAUT v Amsterdamu, která se stala jednou z nejvyšších hybridních dřevostaveb na světě.

Rozhovor Filipa Landy s Hynkem Medřickým

Životní prostředí na Zemi bylo od samého počátku existence naší planety formováno pravidelným střídáním dne a noci, obdobím světla a obdobím tmy. V tomto prostředí se vyvíjely živé organismy včetně člověka, které se přirozenému dennímu cyklu během mnoha milionů let přizpůsobily. Až do konce 19. století byly jedinými zdroji světla v nočním prostředí oheň, měsíc a hvězdy. Vynálezem umělého osvětlení a jeho masivním rozšířením však lidé začali bezprecedentním způsobem noční prostředí měnit v exteriéru i interiéru. Dokážeme dohlédnout všech důsledků, které s sebou tato změna přináší? O tom jsme hovořili se světelným expertem Hynkem Medřickým.