Výstavy architektury v Domě umění České Budějovice v letech 2014–2025.

Kapitola z knihy Dům umění České Budějovice / The České Budějovice House of Art 2014–2025.

Celý příspěvek →

Když jsme se v redakci ponořili do rešerší k tématu využití nových materiálů v současném stavebnictví, objevili jsme takřka nekonečnou paletu možností. Od dnes již poměrně běžných technologií, jako jsou konstrukce z lepeného dřeva nebo 3D tisk betonu, přes experimentální přístupy, jako je aplikace biotechnologií pro tvorbu nových kompozitů, až po materiály či celé stavby vytvářené přímo živými organismy, jako jsou mycelium, mikrofyty, anebo dokonce vyšší rostliny a živočichové, například bourec morušový.

Celý příspěvek →

Celé se to mělo odehrát až za tři roky. Rok 2028 by pro České Budějovice znamenal nejen titul Evropského hlavního města kultury (EHMK), ale i výročí třiceti let od nástupu Michala Škody na pozici kurátora Galerie současného umění a architektury v tamějším Domě umění. Završení těchto tří dekád mohlo do Budějovic přinést výstavy světového formátu v nově zrekonstruovaných a variabilních prostorách, které by pulzovaly kulturním a společenským životem. A na poli současného umění a architektury se mohlo jednat o hlavní tahák EHMK. Jenže vinou současné politické garnitury na budějovické radnici nic z toho nebude.

Rozhovor Filipa Landy se Zuzanou Morávkovou o šéfredaktorském období 2015–2016. Rozhovor vyšel v rámci výročního čísla ERA25 (revize) k 25. výročí časopisu ERA21.

Celý příspěvek →

S velkým zaujetím si procházím časopisy Architektura ČSR z roku 1946 a Architekt z roku 1949, které se mi jakousi shodou náhod před pár lety dostaly do domácí knihovny. A představuji si, jak moje vnoučata budou za osmdesát let se stejným zaujetím listovat časopisem ERA21 a zkoumat, jak byla architektura v naší době vnímána a jaká témata byla pro obor důležitá. Architektonický časopis je pozoruhodným záznamem s dlouhodobou hodnotou. Připomeňme si slova Rostislava Koryčánka, který stál před 25 lety u vzniku časopisu zaměřeného primárně na ekologické stavění (ERA21 = Ekologie Realizace Architektura 21. století) i u jeho následné transformace na magazín s širokým záběrem témat: „Architektura je neskutečně křehká. I to, co se o ní zaznamená, je neuvěřitelně pomíjivé. A v tom tahají elektronická média za velmi krátký konec. ERA21 ohmatává terén architektury a témat s ní spojených a uchovává o tom záznam do budoucna.“

Článek pro budějovické kulturní revue Milk & Honey

Když je člověk nemocný, jde k lékaři. Když je nemocné město, mělo by zavolat na pomoc architekta. V řadě tuzemských obcí to pochopili, v Českých Budějovicích nikoli. A tak zatímco v databázi České komory architektů figuruje v současnosti něco kolem 150 samospráv s obsazenou pozicí městského architekta, Budějovice jsou jediným krajským městem, kde tento institut neexistuje. Co k této situaci vedlo a jaká jsou východiska?

Rozhovor Filipa Landy s Petrem Kroppem

Útvar hlavního architekta v Košicích funguje v různých organizačních obměnách už více než půl století. Novou etapu započal v roce 2021, kdy se hlavním architektem stal Petr Kropp, odborník s mezinárodním renomé. Hovořili jsme s ním o plánech a ambicích druhého nejlidnatějšího města na Slovensku, o současných urbanistických projektech i o tom, jak využít potenciálu místa, které je vstupní branou do Evropské unie a dnes poměrně třaskavým rozhraním mezi Východem a Západem.

Rozdíly mezi českou a slovenskou architekturou byly a jsou předmětem seriózních diskuzí i spekulativních fabulací. Třicet let od rozdělení společného státu nejspíš není dostatečně dlouhou dobou na to, abychom mohli odlišný vývoj zaznamenat – navíc za předpokladu, že něco jako česká a slovenská architektura vůbec existuje. Jsou zkrátka příklady, které můžeme my Češi slovenské architektonické komunitě závidět, jako například národní galerii nebo přímý přenos z předávání cen za architekturu CE ZA AR v hlavním vysílacím čase televize. Na druhé straně však stojí řada jiných věcí, které se naopak slovenští architekti a architektky mohou učit od svých českých kolegů a kolegyň.

Rozhovor Filipa Landy s Barborou a Pavlem Buryškovými

Málokteré české studio má tolik zkušeností s navrhováním škol a školek jako XTOPIX. Vše začalo úspěšnou účastí v architektonických soutěžích a dnes realizace Barbory a Pavla Buryškových stojí v různých koutech naší země. V čem tkví tajemství jejich úspěchu? Na co všechno si dát při navrhování škol pozor? A jak se vypořádat s českou „přenormovaností“? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru pro ERA21.