Dům, kde je možné všechno

Rozhovor Filipa Landy s Radkou Vernerovou, Tomášem Págem a Milanem Jojou

Jednou z nejtragičtějších událostí, která se může přihodit rodičům, je ztráta jejich milovaného dítěte. O dětské smrti se nehovoří snadno, přitom rodiny s vážně nemocnými dětmi často potřebují pomoc, která je v Česku nedostatečná. Změnit se to pokouší projekt dětského hospice Dům pro Julii v Brně. Hovořili jsme s jeho ředitelkou Radkou Vernerovou a autory návrhu z ateliéru Čtyřstěn. 

Celý příspěvek

Uprostřed vesmíru

Recenze novostavby kostela bl. Marie Restituty v Brně-Lesné

Jakoby symbolicky nad Čertovou roklí, nedaleko konečné zastávky šaliny č. 9, se tyčí zvláštní věž s písmeny alfabety FOS/ZOE ve tvaru kříže. V překladu z řečtiny odkazuje sousloví SVĚTLO/ŽIVOT na olověný křížek z 9. století, který stál u cyrilometodějských počátků křesťanství na našem území. Hned vedle zpoza stromů vykoukne duhový kruh pásového okna s nahodilou hrou světélkujících odrazů na betonovém korpusu věže.

Celý příspěvek

Neřešit krásu je jako neřešit pravdu

Rozhovor Filipa Landy a Hany Lesákové s Lenkou Holcnerovou a Marcem Maiem

S lisabonskou architektkou českého původu a pražským architektem portugalského původu se pokusíme poodhalit krásnou a tajemnou portugalskou architekturu. Připomeneme přírodní a politické dějinné události a jejich současný dopad, navštívíme školy v Portu i v Lisabonu a jejich nejvýraznější osobnosti a nakonec se zamyslíme nad úlohou architektury a postavením profese ve společnosti.

Celý příspěvek

Cesta k obnově musí být krátká

Rozhovor Filipa Landy s Josefem Smutným

Památkově chráněný areál bývalého pivovaru v podkrkonošské obci Rudník začíná ožívat díky poměrně ambiciózním plánům architekta Josefa Smutného. Jeho ateliér ilex design plní roli investora, architekta a správce areálu zároveň. Navazuje na jiné příklady architektů, kteří se rozhodli vložit své finance i energii do záchrany průmyslového dědictví, ať už jde o Pavla a Janu Prouzovy v případě pivovaru v Lobči, anebo Patrika a Andreu Hoffmanovy v případě areálu bývalých šroubáren v Libčicích nad Vltavou. V rozhovoru s Josefem Smutným jsme se ptali na jeho motivace a vize, ale například i na negativní zkušenosti s výkonem orgánů památkové péče a s tím spojenými možnostmi financování záchrany a obnovy zchátralého pivovaru.

Celý příspěvek

Za vizuálním smogem je neochota komunikovat a přemýšlet

Rozhovor Filipa Landy s Veronikou Rút Fullerovou

Na začátku byla úspěšná diplomová práce na téma Grafický design ve veřejném prostoru, jejíž součástí byla také mapa vizuálního smogu (viz ERA21 #03/2018). Ani po pěti letech toto téma grafičku Veroniku Rút Fullerovou neopustilo. Věnuje se osvětě, stála u zrodu několika manuálů, spolupracuje s městy i firmami a poskytuje jim konzultace v oblasti vizuální komunikace. V rozhovoru pro ERA21 objasňuje, jak může vizuální identita ovlivnit úspěšnost firmy, jaké dopady na naši psychiku může mít estetická úroveň prostředí, v němž se pohybujeme, a co dělat pro zlepšení současného stavu veřejného prostoru.

Celý příspěvek

Vysoké školy jako veřejný investor

Typickým zástupcem veřejného sektoru, ve kterém probíhá společensky významná stavební činnost, jsou vysoké školy. Když jsme před sedmi lety uspořádali anketu, kde jsme se ptali zástupců vybraných univerzit na názor na architektonické soutěže, setkali jsme se převážně s negativním postojem zdůvodněným finanční a časově-organizační náročností soutěží a (domnělým) rozporem soutěžního řádu ČKA s tehdy platným zákonem o veřejných zakázkách. V té době akademické instituce soutěže až na výjimky nevypisovaly. V posledních letech se situace částečně změnila, některé školy soutěže o návrh zorganizovaly, ale rozpaky nad jejich účelností leckde zůstaly.

Celý příspěvek

Bod zlomu? Možná jeden z mnoha…

Události, během nichž došlo k nějakému zlomu, znamenaly vždy změnu paradigmat. Otázkou je, do jaké míry je současná situace zlomová a co všechno (se) tedy změní. Morové epidemie ve vzdálenější historii byly mnohem horší než to, co prožíváme teď. A společnost z nich vždycky vyšla posílena. Po vlnách moru ve středověku se v Evropě začaly zakládat univerzity. Nemoci spojené s třicetiletou válkou vedly k ekonomickému a kulturnímu rozmachu, který nakonec zrodil baroko…

Celý příspěvek

Integrální ekologie papeže Františka

Při zamyšlení nad tématem odpovědnosti a etických ohledů ve vztahu k naší planetě mi vytanula na mysl encyklika papeže Františka Laudato si’ (v překladu Pochválen buď). Už samotný podtitul – encyklika o péči o společný domov – dává tušit, o co jde. Svatý otec se pak v knize výslovně obrací „ke všem s touhou navázat dialog týkající se našeho společného domova“. Již předchozí papežové se podobného tématu ve svých promluvách a textech dotýkali. O integrálním rozvoji hovořili a psali Pavel VI., Jan Pavel II. i Benedikt XVI., který opakovaně vyzýval k tomu, aby se „odstranily strukturální příčiny nefunkčnosti světové ekonomiky a opravily modely rozvoje, které zjevně nejsou schopny zaručit respektování životního prostředí“. Byl si vědom toho, že „zhoršování stavu přírody jde ruku v ruce s kulturou utvářející lidské soužití“ (encyklika Caritas in veritate, 2009). Celý příspěvek

Nejedná se o krátkodobou aktivitu

Diskuze šéfredaktorů časopisu ERA21. Moderuje Karolína Vránková

„Jsme přesvědčeni, že se nebude jednat o aktivitu krátkodobou,“ napsal šéfredaktor ERA21 Rostislav Koryčánek v roce 2002 ve svém prvním editorialu. Časopis začal vycházet v Brně a ze začátku to vypadalo, že půjde o periodikum spíše místního významu, zaměřené na ekologii a stavění. V letošním roce vstupuje ERA21 do svého 20. ročníku, přináší informace ze světa architektury v širokých souvislostech a ovlivňuje architektonické myšlení v celém Česku. Po letech se v Brně sešlo všech pět dosavadních šéfredaktorů – Helena Šnajdarová, Rostislav Koryčánek, Osamu Okamura, Zuzana Morávková a Filip Landa –, aby vývoj časopisu zhodnotili. A definitivně se potvrdilo: nejednalo se o aktivitu krátkodobou.

Celý příspěvek

2084

Odpočatý se probouzím, políbím manželku, čistím si zuby a snídám – aspoň některé rituály zůstávají neměnné. I když mi za pár dní bude sto let, mám díky dostupné stomatologické péči stále svoje zuby. Není se čemu divit, průměrná délka života roste geometrickou řadou. Základem jsou kvalitní potraviny, zdravé životní prostředí, vyspělá medicína a genetické inženýrství.

Celý příspěvek