Typickým zástupcem veřejného sektoru, ve kterém probíhá společensky významná stavební činnost, jsou vysoké školy. Když jsme před sedmi lety uspořádali anketu, kde jsme se ptali zástupců vybraných univerzit na názor na architektonické soutěže, setkali jsme se převážně s negativním postojem zdůvodněným finanční a časově-organizační náročností soutěží a (domnělým) rozporem soutěžního řádu ČKA s tehdy platným zákonem o veřejných zakázkách. V té době akademické instituce soutěže až na výjimky nevypisovaly. V posledních letech se situace částečně změnila, některé školy soutěže o návrh zorganizovaly, ale rozpaky nad jejich účelností leckde zůstaly.

Celý příspěvek →

Události, během nichž došlo k nějakému zlomu, znamenaly vždy změnu paradigmat. Otázkou je, do jaké míry je současná situace zlomová a co všechno (se) tedy změní. Morové epidemie ve vzdálenější historii byly mnohem horší než to, co prožíváme teď. A společnost z nich vždycky vyšla posílena. Po vlnách moru ve středověku se v Evropě začaly zakládat univerzity. Nemoci spojené s třicetiletou válkou vedly k ekonomickému a kulturnímu rozmachu, který nakonec zrodil baroko…

Celý příspěvek →

Při zamyšlení nad tématem odpovědnosti a etických ohledů ve vztahu k naší planetě mi vytanula na mysl encyklika papeže Františka Laudato si’ (v překladu Pochválen buď). Už samotný podtitul – encyklika o péči o společný domov – dává tušit, o co jde. Svatý otec se pak v knize výslovně obrací „ke všem s touhou navázat dialog týkající se našeho společného domova“. Již předchozí papežové se podobného tématu ve svých promluvách a textech dotýkali. O integrálním rozvoji hovořili a psali Pavel VI., Jan Pavel II. i Benedikt XVI., který opakovaně vyzýval k tomu, aby se „odstranily strukturální příčiny nefunkčnosti světové ekonomiky a opravily modely rozvoje, které zjevně nejsou schopny zaručit respektování životního prostředí“. Byl si vědom toho, že „zhoršování stavu přírody jde ruku v ruce s kulturou utvářející lidské soužití“ (encyklika Caritas in veritate, 2009). Celý příspěvek →

Odpočatý se probouzím, políbím manželku, čistím si zuby a snídám – aspoň některé rituály zůstávají neměnné. I když mi za pár dní bude sto let, mám díky dostupné stomatologické péči stále svoje zuby. Není se čemu divit, průměrná délka života roste geometrickou řadou. Základem jsou kvalitní potraviny, zdravé životní prostředí, vyspělá medicína a genetické inženýrství.

Celý příspěvek →

V posledních týdnech jsme mohli sledovat kauzu odvolání ředitelů Národní galerie Praha (NG) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, která nakonec vyvrcholila rezignací ministra kultury Antonína Staňka. Oficiálně zveřejněné důvody, které si vynutily okamžité odvolání obou ředitelů těsně před Velikonocemi – ještě před uzavřením účelově působících auditů – nejsou moc přesvědčivé.

Celý příspěvek →

Co je to hranice? „Především ne víc a ne míň než skutečná či myšlená linie, jíž se dvě věci od sebe odlišují,“ píše přední rakouský myslitel Konrad P. Liessmann.¹ Hranice je podle něj předpokladem, abychom mohli vůbec něco vnímat a poznávat. Kdyby bylo vše nerozlišené, nebylo by ani nic k identifikování. Hranice nám tak umožňuje orientovat se ve světě. V obecném slova smyslu je hranice důležitá, protože se na ní vždy střetávají dva rozdílné vlivy, které se můžou navzájem obohacovat. Díky pozitivnímu napětí mezi nimi tak mohou na periferii vznikat inovace a podněty, které nemají šanci uchytit se v centru.

Celý příspěvek →

Na posledním Otevřeném think tanku architektů (OTTA) organizovaným ČKA na téma Architektura a společenské vědy mimo jiné zaznělo, že jedním z problémů dnešních architektů je nedostatečná znalost teorie a související literatury. Mnohdy jim prý chybí širší společenský základ a schopnost správně užívat jazyk, což nelze neustále omlouvat výlučností architektonické profese.

Celý příspěvek →

Na athénské agoře symbolizovala demokratický střed kruhová stavba Tholos, v níž bylo Prytaneum, tj. sídlo senátorů athénské rady. Ve dne v noci bylo v Prytaneu přítomno aspoň sedmnáct senátorů, aby mohli reagovat na jakoukoli naléhavou potřebu veřejného zájmu. Od 6. století př. n. l. se Tholos stává politickým středem evropského města. Středová pozice politického dění umožnila přístup všem rovnocenným občanům. Možnost rovnoprávnosti, symbolizovaná centrálním náměstím a veřejnou rozpravou, do sebe pojala nejrůznější zájmy pomocí nenásilného přesvědčování. Právně viděno, obecní střed nepatří nikomu privátně, ale všem společně. Nápisy „jsem hranice agory“ na Areopagu oddělovaly veřejný prostor od soukromých pozemků a tvořily hranici, za kterou nesměli vstoupit občané zbavení politických práv. Historie klasického Řecka a republikánského Říma se přitom shoduje v jednom: zanikne-li obecní funkce středu, privátní zájmy vytvoří despocii jednotlivce nad prostorem polis, jenž tím ztratí schopnost symbolizace společné věci (res publica).

Celý příspěvek →

Ačkoli jsme se na Prahu původně nechtěli zaměřovat, odvolání ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Petra Hlaváčka dne 20. září tohoto roku a následný odchod téměř celého týmu připravujícího metropolitní plán (MPP) daly vzniknout situaci, kterou v čísle o roli městského architekta nelze ignorovat.

Celý příspěvek →

V Litoměřicích proběhla veřejná ideová urbanisticko-architektonická soutěž Revitalizace území bývalých kasáren Armády ČR v rámci projektu o Cenu Petra Parléře 2014. Porota ve složení Ing. arch. Milan Košař (předseda), doc. Ing. arch. Jan Mužík, prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, PhD., Ing. Petr Velička a Mgr. Karel Krejza rozhodla o vítězi a nasměrovala tak budoucí rozvoj této významné městské lokality o rozloze 27 hektarů. Nezodpovědnost poroty je do nebe volající.

Celý příspěvek →